Jiří Rusnok: Maďarsko je poučením pro českou penzijní reformu

http://hn.ihned.cz/c1-48372180-jiri-rusnok-madarsko-je-poucenim-pro-ceskou-penzijni-reformu

Související

Znárodnění úspor na penze vyhání z Maďarska investory

Julie Hrstková: Když stát krade

Udělat tak razantní reformu penzí jako Maďarsko je hazard.Než se česká vláda pustí do reformy, měla by mít dobře promyšleno, jak bude výpadek z rozpočtu dlouhodobě financovat. Tak komentuje maďarské "znárodnění" penzijních fondů Jiří Rusnok, člen Bezděkovy komise a prezident Asociace penzijních fondů.

V Maďarsku si lidé začali v rámci reformy odvádět osm procent mzdy na individuální důchodový účet do soukromých fondů. Dnes po třinácti letech, kdy maďarský rozpočet kolabuje, se reforma ruší a peníze z fondů se převedou zpět do státního systému, aby zalepily díru v rozpočtu.

HN: Jak se díváte na to, co se dnes děje v Maďarsku s úsporami na penzi?

Je to krok zoufalství tamní vlády, která řeší krátkodobý problém. Vyztuží churavějící veřejné finance úsporami účastníků penzijního spoření. Vlastně to znamená, že mladá generace - lidé do 40 let, kteří si peníze střádali - budou mít nižší důchody. Jejich úspory se ztratí, projí se. Vlastně už se projedly. Maďaři oznámili, že s nimi jenom sníží státní dluh. Cena těch fondů se nyní blíží nule. Fondy jsou jen skořápky, které spravují něčí peníze. Teď v nich ale žádné peníze nebudou.

HN: Není to nebezpečný precedens pro další země?

Není to úplně nový trend. V čisté podobě proběhl v Argentině. Ale v evropských zemích, které reformu v minulosti provedly, tato tendence existuje taky. Vlády přemýšlejí, jak snížit transakční reformní náklady, protože mají tak dost problémů s veřejnými financemi. Tyto pokusy se objevily i na Slovensku, v Rumunsku ta věc také prošla velkou debatou. Nakonec to tam zatím zachránil Mezinárodní měnový fond. Ale asi tomu není konec. Bude se to objevovat, i když asi ne v tak extrémní podobě jako v Maďarsku. Domnívám se, že pro nás to je taky poučné.

HN: V jakém smyslu poučné?

Pustit se do experimentu typu Maďarsko nebo Slovensko, kde se z průběžného systému poslalo do dalšího pilíře osm a devět procent, a přitom nevědět, z čeho ho budu financovat za 10 let - to je prostě hazard. Takže pro nás je poučení, že jestli do toho chceme skutečně jít, musíme to mít skvěle propočítáno a otestováno různými zátěžovými testy. Musíme ukázat, že si jsme skutečně vědomi tohoto nákladu pro veřejné finance a že víme, jak ho budeme dlouhodobě financovat.

HN: Do jaké míry je na Slovensku nebezpečí zažehnáno?

Tam byly podobné diskuse velmi živé za minulé vlády. Současná vláda se tváří, že nic takového neudělá. Ale je to otázka jen dalšího vývoje stavu veřejných financí. Pokud nebudou uspokojující, což se nedá vyloučit, samozřejmě se ta věc vrátí do diskuse. Slovensko se vydalo velice radikální cestou, kdy si občané na individuální účet odvádějí devět procent. Pro ně ta zátěž bude v následujících letech velmi, velmi výrazná. Může se to vrátit.