Konec umělého stlačování cen stříbra a zlata?

Konec umělého stlačování cen stříbra a zlata?

Wolfgang Arnold, 10. březen 2011

Ceny zlata a stříbra jsou nejjistějšími ukazateli inflace a znehodnocování peněz a v nejbližších týdnech se inflace a znehodnocování peněz ohlásí jako první vlna mohutného cunami. Proto nás čeká stejně mohutná kampaň masových sdělovacích prostředků zaměřená proti oběma těmto cenným kovům. Bude to třetí a poslední fáze boje proti tomu, aby vyšlo najevo, že měna se rozkládá. Poté, co dvě fáze předcházely a s malým účinkem se rozplynuly, cedulové banky a vlády států nasadí vše pro to, aby pozornost lidí od inflace, která nyní hrozí, odlákaly.

Konec stlačování ceny zlata a stříbra

Ceny zlata a stříbra jsou nejjistějšími ukazateli inflace a znehodnocování peněz

a v nejbližších týdnech se inflace a znehodnocování peněz ohlásí jako první vlna mohutného cunami. Proto nás čeká stejně mohutná kampaň masových sdělovacích prostředků zaměřená proti oběma těmto cenným kovům. Bude to třetí a poslední fáze boje proti tomu, aby vyšlo najevo, že měna se rozkládá. Poté, co dvě fáze předcházely a s malým účinkem se rozplynuly, cedulové banky a vlády států nasadí vše pro to, aby pozornost lidí od inflace, která nyní hrozí, odlákaly.

Peter Schiff: „Zlato se svou vysokou hodnotou a se svým charakteristickým žlutým leskem mělo v psychice lidí vždy svoje zvláštní místo. Pro mnoho lidí všech věkových skupin je zlato zcela prostě ultimativní podoba peněz – a jako zboží uchovávající dlouhodobě a stabilně hodnotu je zlato pro osobní úspory, to musím přiznat, nepřekonatelné. Zlatu a stříbru je ku prospěchu právě se rozpoutávající bouře – řetězec nepříznivých okolností. Znehodnocování dolaru má za následek, že většina „přírůstků“, které vidíme u zlata a stříbra, jsou ve skutečnosti ztráty těch lidí, kteří drží americké dolary. Jinými slovy: když váš americký dolar ztratí 50% své hodnoty, potřebujete dvakrát tolik dolarů, abyste si mohli koupit stále jen tu samou jednu unci zlata.“

V jaké míře všechny velké měny v průběhu posledních 10 roků vůči zlatu ztrácely svoji hodnotu, ukazuje tento obrázek.

 

Viz obrázek.

Cena zlata je stejná křivka, ale zrcadlově převrácená (zrcadlově převrácená nikoli zprava doleva, nýbrž zdola nahoru). Přesně to je důvod, proč centrální banky a vlády chtějí udržovat cenu zlata nízkou. Lidé nemají zpozorovat, že hodnota jejich papírových peněz mizí. Jakmile lidé začnou svoje papírové peníze ve velkém měnit za cenné kovy, cedulové banky a politici začnou ztrácet svoji moc. Papírové peníze lze množit libovolně. Potřebujete k tomu jen stroj na tisknutí peněz a už jako politik můžete podle své libosti udílet milodary a „kupovat si“ hlasy voličů. Naopak zlato a stříbro jsou hodnoty skutečné. Oba tyto cenné kovy jsou k dispozici pouze v konečném množství a kolik se jich na Zemi ročně nově vytěží, odpovídá zhruba jejich roční spotřebě (stříbra v průmyslu, zlata na šperky).

Z dobrého důvodu byla až do roku 1971 hodnota amerického dolaru vázána na zlato. Za 35 dolarů jste od americké cedulové banky dostali jednu unci zlata. Protože Američané tehdy kvůli svému válčení ve Vietnamu natiskli obrovskou spoustu dolarů, hrozilo, že zlaté rezervy dolaru v pevnosti Fort Knox se rozplynou. Celý svět chtěl tehdy vyměnit svoje dolary za zlato. Proto prezident Nixon vazbu dolaru na zlato prostě zrušil. Od té doby se dolar jako ryze papírové peníze začal rapidně rozpadat. Že to nebylo vždy zřejmé, bylo způsobeno tím, že svoji hodnotu ztrácely i ostatní měny. Jednou byl na řadě dolar a pak zase jiné měny.

V tomto bodě začala ve stlačování ceny zlata a stříbra fáze č. 1:

cedulové banky prodávaly svoje zásoby zlata ve velkých množstvích na trhu. To cenu zlata mohutně tlačilo dolů. Čísla o těchto prodejích byla setrvale prezentována v masových sdělovacích prostředcích, takže majitelé kapitálů museli počítat se stále pokračujícími výprodeji. Důsledkem byla velká nejistota na trhu zlata. Čím však byly deformace finančních trhů zřejmější, tím více investorů kapitálu vkládalo přinejmenším část svého jmění do zlata nebo do akcií společností těžících zlato. Účastníkům trhu samozřejmě také nezůstalo skryto, v jaké míře se zásoby zlata cedulových bank vlivem těchto prodejních akcí začaly tenčit. Bylo stále více jasné, že tohle stlačování ceny zlata jednou skončí. Ztrácelo účinek.

Zde začala ve stlačování ceny zlata a stříbra fáze č. 2:

přibližně před 20 roky bankéři cedulových bank našli jiný, mnohem účinnější způsob, jak s cenou zlata manipulovat. Základ k tomu vytvořila v New Yorku burza kovů Comex. Na této mezitím už končící manipulaci se podílely (a ještě podílejí) hlavně velké banky v ulici Wallstreet. Prodávaly úplně jednoduše neustále obrovská množství zlata (a stříbra) na krátko (short), dělaly takzvané ryze fiktivní spekulativní prodeje (nackte Leerverkäufe), kdy v termínech splatnosti nebyly dodány kovy, ale například bylo zaplaceno hotovými (papírovými, poznámka překladatele) penězi, a hned bylo možné jít do nových fiktivních spekulativních prodejů. Nakonec se tyto ryze fiktivní spekulativní prodeje na trhu stříbra svým rozsahem téměř rovnaly celoroční celosvětové produkci nového stříbra. Tento způsob stlačování cen byl krajně šikovně utajován, přesto byl ale nakonec organizací GATA a dalšími odhalen. Pranýřování těchto machinací nezměnilo vůbec nic. Něco se změnilo až tehdy, když bylo stále více zřejmé, že burza kovů Comex už nemá dost zlata a stříbra na tyto mohutné obchody s fiktivními prodeji, které trpně připouštěla. Zlato a stříbro nyní denně šplhají na svoje stále vyšší nejvyšší ceny všech dob. Nyní už se kdykoli může stát, že lidé na celé Zeměkouli pochopí, že jejich papírové peníze nejsou nic jiného než lístečky s čísly. To je nynější situace.

Fáze č. 3 ve stlačování ceny zlata a stříbra už brzy začne:

v masových sdělovacích prostředcích už brzy začneme číst, že vlády mohou zlato zabavit. Pravidelně budeme slýchat o hrozícím „vyvlastnění zlata“ nebo o „zákazu zlata“. Záměr je jasný: občané se mají bát, že o svůj tak draze získaný kov přijdou proto, že jim ho stát ukradne. Kdo si pak ještě bude chtít zlato nebo stříbro koupit? Tento v podstatě nejzvrhlejší způsob stlačování ceny zlata bude na širokou masu obyvatelstva působit velmi účinně. Skuteční vlastníci kapitálů se tím odstrašit nenechají. Znají prostředky a cesty, jak svoje cenné kovy uložit na nějakém (nebo dokonce hned na několika) bezpečných místech v zahraničí.

Nakonec ale ani tato 3. fáze stlačování ceny zlata nepomůže. Svědčí o tom jedno úplně prosté číslo: dosud vlastní jen asi půl procenta obyvatel světa zlato nebo stříbro jako svoji kapitálovou investici. Cena zlata je momentálně 1400 amerických dolarů za jednu trojskou unci. Pokud by jednoho dne jen pět procent lidstva chtělo ze strachu o svoje úspory nakoupit zlato a stříbro, cena za unci by byla nejméně desetkrát vyšší, než je dnes, a cena stříbra by byla pravděpodobně dvacetkrát vyšší, než je nyní. K tomu patří ještě další jev: stále víc centrálních bank (především v rozvojových zemích) se snaží část svých devizových rezerv přeměnit na cenné kovy. To vytváří další poptávku po nich.

Nedělejme si žádné iluze: bankéři cedulových bank a politici na Západě budou tento svůj boj proti zlatu dál prohrávat souběžně s tím, jak budou měny vytvořené z papírových peněz stále méně akceptovány.

Konec stlačování ceny zlata a stříbra:

od určitého okamžiku bude nutné zavést nové peníze (měnová reforma). Ale nové peníze, které nebudou vázány na nějakou hodnotu, lidé nebudou chtít. Tyto nové peníze budou muset být vázány na nějakou pevnou hodnotu. Nemusejí to být bezpodmínečně zlato a stříbro, pevnou vztahovou veličinu by mohl tvořit také koš několika cenných kovů. Státy se na tom musí jen dohodnout. Ale právě tato dohoda bude tím největším problémem, až dolar jednoho dne jako rezervní měna světa skončí. Pak se naplno začnou projevovat vzájemně se rozcházející zájmy různých částí světa. Velká vůdčí měna, jako je americký dolar, už pravděpodobně brzy znovu nevznikne, možná spíš mnoho větších měn regionálních. Ve Spojených státech amerických mají sněmovny dvou spolkových států této unie v nejbližších dnech rozhodovat o zavedení zlatého standardu.